05. května ⋅ s církevními Otci

Ctnosti Panny Marie ...

Latinským příslovím: „Verba movent, exempla trahunt“, se rozumí, že slova, která druhým říkáme, jsou schopna povzbudit, motivovat, ale jen příklady, jež svým životem dáváme, ty přitahují, vedou k napodobení. Sv. Ambrož, milánský biskup ve 4. století, Učitel Církve, známý také jako hlavní patron včelařů, poukazuje ve svém díle O pannách na příklad Panny Marie. Ji dává pannám a dívkám za vzor, tu mají napodobovat:

Hle, obraz panenství – život Mariin! V něm se zrcadlí krása čistoty a příklad ctnosti. Odtud si vezměte vzor pro život! Zde máte takřka v nejvlastnější podobě podánu školu ctnosti, jež ukazuje, co máte napravit, co v sobě vytvořit, čeho se držet… Panna byla nejen tělem, nýbrž i myslí, neboť své nitro neposkvrnila nižádnou zradou: pokorná srdcem, vážná v řeči, obezřetné mysli, střídmá v hovoru, dychtivá v četbě. Skládala naději ne v nejisté bohatství, nýbrž v modlitbu chudého, čilá k práci, cudná v řeči. Dbala toho, co soudí Bůh, ne, co lidé. Nikoho neurážela, se všemi se snášela v dobrém, před staršími povstávala, sobě rovným nezáviděla, vyhýbala se chlubnosti, řídila se rozumem, milovala ctnost. Kdy taková panna urazila rodiče, kdy se hašteřila s příbuznými? Kdy pohrdla nuzným, kdy se vysmála slabému, kdy se vyhnula potřebnému? Navštěvovala jen ty muže, před nimiž se milosrdenství nemusí uzardít a ostych jich pominout. Nic nevlídného v jejím pohledu, nic drzého v řeči, nic necudného v jednání: ne změkčilé držení těla, ne loudavá chůze, ne rozpustilý křik. Tak již její zevnějšek je obrazem jejího nitra a příkladem ctnosti. Spořádaný dům se má poznat již v předsíni a hned při vstupu má být patrno, že uvnitř není tma, aby náš vnitřní život, tělem nezastíněn, jako světlo lampy uvnitř stojící vyzařoval navenek.

Nejsou tato slova sv. Ambrože přemrštěná? Neměla by se v dnešní době upravit? Neměli bychom se v touze po ctnostném životě držet zpátky a hlavně to nepřehánět? Co odpovíme? Nikoli. Jen vzhůru srdce! Kéž panny a dívky pospíchají spolu s Marií do hor, k výšinám, stále kupředu, k pravé vnitřní kráse, ke ctnostem, k svatosti. A nejen ony, ale spolu s nimi i my všichni - spolu s Marií, spolu s Neposkvrněnou.

Vzore ctností, Maria, oroduj za nás!